Bezva víkend

Konečně se zadařilo a mám za sebou celý volný víkend.
V sobotu jsme s Honzou vyrazili na kolech na Kosíř, což je lesnatý kopec údajně (čedičové podloží by tomu i napovídalo) sopečného původu, který se tyčí z úrodné Hané asi 15 kilometrů od našeho města.
Cestou jsme se stavili u mého kolegy a kamaráda, který vlastní dvě pětileté kobylky, amerického pitbula (oproti mnohým dramaticky-akčním představám je to velice milý, hravý a přátelský pes) a několik králíků. Na to, že není žádný zemědělec - je docela pěkný zemědělec. V mém Albu najdete z této návštěvy několik totografií (ano - opravdu jsem opět konečně zase po čase a po napadení hackery zprovoznil své fotoalbum).

Definitivně

Tak konečně jsem našel téma vzhledu pro svůj blog, které dokonale sedí mé představě. Bez zbytečných serepetiček, v postranních liškách je vše, co tam má být pro potřebnou orientaci a (dokonce) vše funguje jak má. Takže definitivně končím s experimentováním a matením svých čtenářů - “kam jsem to zase přišel?!?”.

Jediné, co by se bude měnit 4x do roka, je barevné ladění titulkového pásu a textu nadpisů.
Jaro by bylo zelené, léto bude oranžové, podzim hnědý a zima modrá. I když - ještě se rozmyslím. Třeba mne tento vzhled nebude nudit ani časem a na změny barevnosti se vykašlu

Myšlenky pozdě v noci

…při poslechu Mahlerovy Deváté symfonie - tak zní přesný překlad titulu knihy esejů autora Lewise Thomase, která u nás vyšla v 70. letech pod zkráceným názvem Myšlenky pozdě v noci.

Tato kniha na mne nedávno vypadla z naprosto nepochopitelného místa v mém bytě při hledání něčeho úplně jiného. Možná to někteří znáte - hledáte něco, co nenajdete, ale najdete něco jiného co jste hledali někdy jindy a zase jste našli něco, co jste nehledali.
Musím se přiznat, že jsem okamžitě přestal hledat, co jsem původně hledal, knihu otevřel a začetl se (trochu tu odhaluji, že jsem v podstatě docela nesystematický chaotik, byť mne vlastně systémové plánování a programování živí, což raději prosím taktně přejděte)

Větší změny… a bez Texy!

Furt se něco děje - jak praví klasik. Jsem pomalu u konce stěhování svého blogu z placeného hostingu na tento freehosting přímo od WordPressu. Nic se nemusí nikam instalovat, jen se zaregistrujete nějakou emailovou adresou a v podstatě se hned dostanete do administrace, která je z 90% přeložena do češtiny, nastavíte si heslo, vyberete vzhled, doplníte widgety (chcete-li) a za 5 minut můžete začít publikovat.
Proč změna webhostingu? Pravidelní čtenáři vědí a pro ty nové malé vysvětlení:
Přenesl jsem texty ze svého původního blogu na placeném hostingu na tento neplacený z důvodu svého nepravidleného blogování, tedy malá využitelnost mých stránek a tedy i z mého (ne)přičinění slabá návštěvnost nebyla schopna placení domény a hostingu utáhnout a připadalo mi zbytečné platit za něco, co využívám takto sporadicky.

Nicméně psát si tento webový deníček míním i dál, takže - ahoj všichni v novém.

Drobné změny… a Texy!

Dnes jsem provedl na blogu několik více či méně viditelných změn. Tou hlavní je upgrade WordPressu na nejnovější verzi 2.5.1, což čtenáři i komentátoři moc neocení, nicméně administrace je celá předělaná a opravdu k lepšímu, celý systém je stabilnější, rychlejší, žere podstatně méně paměti (to ocení zejména mí hostitelé) a jsou v něm odstraněna místa s nebezpečnými bezpečnostními skulinkami.
Navíc je již “dvapětka” plně lokalizovaná do češtiny, byť se dva autoři překladu v několika uplynulých dnech docela nepříjemně poškorpili a rozdělili tak příznivce WP na dva kočkující se tábory. Problémem je chápání licence WordPressu jako takového a k tomu se vážící licence pro českou lokalizaci.

Poplatky u lékaře - absurdní?

1. Zdá se mi absurdní, když mají poplatky u lékaře platit i čerstvě narozené děti (respektive za ně jejich rodiče) v době, kdy se na nás ze všech stran hrnou katastrofická varování o nepříznivém vývoji v poměru produktivních lidí a důchodců a malém počtu rodících se dětí.
2. Připadá mi absurdní řešit zneužívání nemocenských dávek některými jedinci tak, že za to potrestáme úplně všechny. Stát má spoustu jiných možností, jak těmto lumpům zatnout tipec.

Jak donutit chlapa uklízet

Víte jak na to? Dnes jsem přišel na jeden velmi účinný způsob, ale přesto bych jej jen velice nerad opakoval.
To tedy opravdu raději použiji stejnou formu autonátlaku, jako je tomu zřejmě u ostatních normálních lidí. A to, že jim zkrátka vadí mít doma binec.

Mne totiž k dnešnímu intenzivnímu úklidu, počínajíc umytím dřezu plného nádobí (viz obrázek), přes mytí oken, luxování, drhnutí podlahy, utírání prachu až po převlečení ložního prádla (speciálně odporná činnost) donutilo vytržení dvou zubů, které všemu předcházelo.
Nechci již však svůj blog nadále zahlcovat svými zdravotními problémy, jako tomu bylo v několika předešlých příspěvcích, tohle je tedy ta pověstná poslední kapka - slibuji!

A proč si vůbec dávám do souvislostí trhání zubů a generální úklid domova?

Jaro docela bolí

Už je tady. Nepřehlédnutelně. Předevčírem jsem díky pracovním povinnostem((ne, opravdu jsem nikde neflámoval)) šel spát až ve čtyři nad ránem a nedalo se přehlédnout, jak neskutečný ptačí koncert se všude venku rozléhal. Ve dne tomu tak nikdy není, ale o brzkém ránu všichni možní ptáci dávají velmi hlasitě najevo, že bude den a že je tu jaro.

Strach má velké oči

Předevčírem jsem se docela nepříjemně vyděsil:
Dělám doma u počítače a najednou jsem přestal vidět. Ne, že by se všechno kolem propadlo do tmy (alespoň tak si představuji slepotu), ale náhle jsem začal vidět neostře a rozmazaně, jako když nám brýlatým naprší na brejle. Ty jsem samozřejmě hned sundal a promnul si oči, ale bylo to ještě horší.
Levé oko řezalo a pálilo, jako bych tam měl řasu (neměl) a pravé slzelo, vidělo mlhavě a nedalo se to vymrkat.

Jen pár slov

Již delší dobu jsem se snažil změnit ikonu svého gravataru (to je ten obrázek, který se objevuje u mých komentářů na webech, které podporu gravatarů umožňují) z onoho spícího pomačkaného a společensky nepoužitelného tvora na roztomilý(svůj k svému…) obrázek malého, na první pohled trochu infantilního lvíčka, což je sluneční symbol mého astrologického znamení (ten Lev, ne infantilnost).